Ralsko - vrch a zřícenina hradu

Je dominantou širokého okolí, hora Ralsko a je korunována
zbytky stejnojmenného hradu ze 14. století. Zachovaly se zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo paláce a zbytky zdiva dalších budov. Jeho tloušťka je na některých místech obdivuhodná - až 5,6 metrů! Ralsko je až téměř k vrcholu porostlé stromy a křovisky, pod vrcholem se rozlévá mohutné kamenné moře. A úplně nahoře najdete tmavošedou vulkanickou horninu zvanou tefrit, která vypadá jako obří zeď. Z ní je monumentální výhled do kraje a zvláště do údolí Ploučnice,
od níž vrchol dělí téměř čtyři sta výškových metrů. Vulkanické
horniny, z nichž je Ralsko vybudováno, způsobují, že na vrcholu
špatně funguje kompas.

Průrva Ploučnice

Ploučnice u obce Noviny pod Ralskem vtéká do soutěsky tvořené pískovcovými stěnami, aby pokračovala dvěma tunely. Na konci druhého, 41 metrů dlouhého tunelu, voda padá asi metrovým stupněm do tůně pod skálou. Průrva byla uměle vybudována, o čemž svědčí stopy po krumpáčích ve skále i otvory sloužící k zapuštění dřevěných jezů a uzávěr. Bylo to pravděpodobně v 16. století, kdy se uskutečnil tento pokus vybudovat vodní nádrž sloužící k pohonu železného hamru v Novinách. Hornina, která tvoří zdejší skály, je však dobře
vodopropustná, takže dílo nikdy nesloužilo svému účelu.
Zbyla však oblíbená vodácká atrakce.

Psí kostely

Neobyčejné pískovcové dílo přírody se nachází u Hradčan. Psí
kostel je jedna z největších pískovcových jeskyní v oblasti a skutečně připomíná katedrálu. Několik nízkých a propojených místností je podepřeno skalními sloupy, které připomínají přesýpací hodiny.

Sklaní divadlo

Velbloud, Velbloudice, Štěničník, Palice... skály v tomto malém
skalním městě mají zajímavá jména a ještě zajímavější rozložení
- tvoří vlastně velký skalní amfiteátr, odtud také název přírodní památky Skalní divadlo. Jedním z nejzajímavějších skalních útvarů zde je Švarcvaldská brána - skutečná skalní brána, kterou lze prolézat tam a zase zpátky. Její název je odvozen od zaniklé vsi Schwarzwald (Černá Novina), která se kdysi nacházela v blízkosti skalního města. Skutečným unikátem tu je potom "zkamenělé stromy". Útvary připomínající ležící železné klády jsou však ve skutečnosti trubicovité formy proželeznění pískovce.

Zaniklé obce v krajině pod Ralskem

V oblasti mezi Osečnou a Kuřívody bylo více než dvacet vesnic, jimž se říkalo Horní vsi a které byly osídleny převážně Němci. Osudným se jim stala poválečná léta, kdy byla většina obyvatel vysídlena. Zůstala jen hrstka usedlíků. Ti byli přesídleni do okolních vesnic a kraj obsadila armáda. Vojenský výcvikový prostor Ralsko využívala nejdříve československá a pak i sovětská armáda. Mnohé vesnice byly místem dopadových střelnic. Stavby, mnohdy i historické, byly rozmetány tankovými střelami a zbytky zdiva rozhrnuty buldozery. Zdejší kraj se změnil k nepoznání. Přesto tu stopy po lidech, kteří tu
po staletí hospodařili, dají nalézt.

Juliina vyhlídka ve Vranovských sklalách

Na úpatí hory Ralsko se nachází Juliina vyhlídka. Upravený vrchol pískovcové skály upomíná na dobu, kdy tu stával i altánek. Na vyhlídku vede pohodlné tesané schodiště. Romantickou vyhlídku nechal vybudovat pro svou manželku Julii hrabě Hartig v roce 1822.

Zřícenina hradu Děvín

Strmý kopec se vypíná přímo nad Hamerským jezerem do výšky 426 m n. m. Vrcholové skalisko jako by přímo vybízelo ke stavbě hradu, což ve středověku učinil rod Markvarticů. Místo bylo zvoleno výborně, hrad nebyl vojensky nikdy dobyt. Neodolal až zubu času, který se do něj zakousl po třicetileté válce a pomalu jej proměnil ve zříceninu. I jeho ruiny však dávají tušit, jak rozsáhlá stavba to v době své největší slávy byla. Kromě zbytků zdí tu zůstala také studna, která je pro jistotu zakrytá mříží. V dobách, kdy se na Děvíně těžila železná ruda, byla studna propojená se systémem těžebních štol. Pozůstatek po zřícené štole je dodnes vidět vpravo u schodiště na hrad.

Stohánek

Na vysoké osamocené skále uprostřed hlubok ých lesů se
kolem roku 1740 usadili poustevníci.Ještě o třicet let dříve tu stával dřevěný hrádek . A potom všem jsou na vrcholu Stohánku dodnes patrné s topy. Výstup na vrcholovou plošinu vede po kamenném, do skály tesaném schodišti, které míjí kruhovou místnost. Bývala nejspíš strážnicí. Z doby poustevnické zůstaly na napravo od schodů výklenky na obrázky křížové cesty. Nahoře naskále je světnička, zřejmě poustevnické obydlí, viditelné stopy po zahloubené kapli. Vešly
se sem dokonce malé terasovité zahrádky. Zdejší poutevnící ispirovali Karolínu Světlou k napsání povídky Poslední
poustevnice.

Chrastenský vodopád

Romantické místo, kde voda padá do asi dvoumetrové hloubky, je překvapivě výsledkem lidského konání. Vodopád vznikl v 16.
století, kdy byla Ploučnice odkloněna do Hamerského rybníka.

Letiště Hradčany

Svou rozlohou se polní letiště u Hradčan řadí k největším svého
druhu v Evropě. Je 90 metrů široké a 2 800 metrů dlouhé.
Po odchodu sovětských vojáků v roce 1991 bylo ponecháno
svému osudu, a tak je dnes volně přístupné. Několik hangárů
využívají sportovní letci, po dráze se prohánějí bruslaři na in-
-linech či cyklisté. Turisté si zvenku prohlíží mohutné zasypané hangáry z doby, kdy ve vojenském prostoru Ralsko pobývala sovětská armáda. Letiště ale vybudovali Němci na sklonku
druhé světové války a dokončila jej československá armáda. 21. srpna 1968 ráno tady přistála letadla spřátelených  armád. V současnosti je místo oblíbenou filmovou lokací, natáčely se tu například scény z filmů Tmavomodrý svět.